Rozhovor s Billy Boydem
Natáčíš teď něco?
Ano, natáčím film, který se jmenuje The Stone of Destiny. V dobách dávných minulých, kdy Anglie a Skotsko pořád kvůli něčemu válčili, Anglie vzala symbolický Skotský kámen do Westminster Abbey. Byl umístěn pod trůnem, takže když byl král kralován za krále Anglie, byl také kralován jako Skotský král. Takže potom se tihle studenti v 50. letech rozhodli ho ukrást zpátky.
Takže je to něco jako loupežný film s kamenem?
Jo, s obrovským kamenem!
A teď, koho hraješ ve filmu The Flying Scotsman?
No, je to pravdivý příběh o šampionovi v cyklistice, který se jmenoval Graeme Obree – hraje ho Johnny Lee Miller. Moje postava
. Malcolm, není vlastně skutečná postava – je to něco jako kombinace tří nebo čtyř postav z Grahamova života: jeho trenéra, švagra, vedoucího Britského týmu, lidí, kteří mu nějak pomáhali.
A co ty, jezdíš?
Ve skutečnosti si rád vezmu kolo a trochu si zajezdím, ale ne tak, jak tihle chlápci. Chápej, oni prostě nasednou na kolo v šest hodin a nevrátí se dřív než v osm večer. Kvůli filmu jsem ujel pár dlouhých tras, abych trénoval, a vím, jak se
tihle chlápci do toho fakt umí ponořit. Dalo by se říct, že je to taková meditace, pozorovat, jak svět kolem tebe ubíhá. Ty jezdíš?
Ani ne. V Londýně je to příliš nebezpečné.
Ale vypadáš jako cyklista.
Ehm, díky. Myslím. (Oba se smějí.) Staly se nějaké nehody?
Velodrom je docela nebezpečné místo. Když jedeš příliš pomalu, sklouzneš – Johnymu se to stalo několikrát a rozbil si koleno. Myslim, že nejhorší nehoda se mohla stát, když jsme byli jezdit v Highlands, protože jsme jezdili přímo za náklaďákem s kamerou a kdyby zabrzdili, mohlo to být opravdu škaredé. Takže to bylo trochu strašitelné – navíc bylo mokro – ale všechno dobře dopadlo
Ve filmu se docela vnucuješ, abys získal pro Obreeho sponzora. Musel jsi někdy ve skutečném životě chodit od dveří ke dveřím?
Myslím, že ne. Kdysi jsem pracoval o sobotách pro jeden obchod s riflemi a manažer vždycky tlačil zaměstatnce k tomu, aby se toho zbavili a já to nesnášel. Prostě chceš dát lidem to co chtějí, ne jim říkat, že vypadají dobře ve věcech, i když to není pravda. Nesnáším to, je to hrozné. V Save Angel Hope někteří z nás hráli podvodníky a Luke Mably měl nápad, že bysme mohli zkusit udělat nějaký podvod. Naštěstí k tomu nikdy nedošlo, protože si myslím, že by se to mohlo zvrtnout.
Co byla nejhorší práce, co jsi kdy měl?
Byla to kuchyně, která pořádala bankety. Přijdeš ráno a musíš udělat 300 malých předkrmů, nějaké zatracené ovoce nebo něco a pak to celou noc servírovat, nachystat všechny židle a stoly, a ve dvě ráno to všechno uklidit a umýt nádobí. Pána prstenů jsem natáčel čtyři roky a myslím, že jsem byl mnohem unavenější z téhle práce, než z natáčení LOTRa. Byla to makačka.
Když se opět vracíme k natáčení, o čem je tvůj nový film, Dominator X?
Je to super nápad, něco jako manga film, předpokládám. Všechny nákresy jsou úžasné a mají známého japonského umělce, který jim pomáhá s některými postavami. Pointa je, že existuje tenhle dominator, vládce, který bojuje s těmi špatnými a který musí dělat vše, co jeho druhé já. To hraje ve skupině, takže když se stane vládcem, má rád rock’n’roll. Moje skupina, Beecake, pro to nahraje pár písniček, něco podobného jako dělají Gorillaz.
Nejsi jediný, kdo z LOTRa muzicíruje. Kolik z vás na něco hraje?
No, Viggo hraje, a když jsme se skupinou hráli v LA, Viggo s Orlandem se přišli podívat a myslím, že se to Viggovi líbilo. Mohli bychom něco zkusit společně. Uhm, Elijah taky trochu hraje, tak jako Dominic… Myslím tím, že všichni jsme si párkrát zahráli, ale nic vážného.
Mohli byste všichni nahrát nějaký vánoční hit – určitě by se stal #1!
Jasně! (Smích.) ‘Follow The Fellowship’ (‚Následuj společenstvo.‘)
Kdy jsi naposled viděl někoho z Pána prstenů?
V dubnu jsem byl ve Státech a s pár z nich jsem se setkal. Viděl jsem Vigga, Orlanda, Dominica, Elijaha, mluvil jsem se Seanem, ale nesetkal jsem se s ním… Orlanda jsem viděl teď před pár týdny, protože teď dělám rozhlasovou hru (Dirk Gently’s Holistic Agency, pozn. překladatele) a on
zrovna nacvičuje svou divadelní hru. Bernard Hill hraje se mnou v Save Angel Hope. Moc ho v komediích nevidíváš, ale tady hraje policejního šerifa a je skvělý.
Stále ještě s Dominicem Monaghanem plánujete, že napíšete film?
Ano. Jde jen o to, že jsme udělali chybu, že jsme o tom řekli lidem ještě než jsme to dokončili. Je těžké natočit film, i když to lidé chtějí udělat – měsíce ubíhají a ty si říkáš „Dobře, musíme se vidět.“, jenže víš, že Dom bude ve Ztracených a já budu natáčet film a nejdřív, kdy se můžeme potkat, je někdy… v srpnu a to je setkání ohledně domluvení setkání, a tak se to všechno strašně vleče…
Natáčel jsi LOTRa na Novém Zélandě a Master and Commander v Mexiku. Natáčíš teď víc filmů doma protože jsi už z toho všeho cestování unavený?
No, zjistil jsem, že je moje partnerka těhotná a opravdu jsem nechtěl pořád někde pobíhat, tak proto The Flying Scotsman. Kdybych teď dostal nabídku na hlavní roli ve filmu Babel, stoprocentně bych řekl ano a šel kvůli tomu kamkoliv, ale teď mě spíš zajímá, co mi nabízejí tady. Je to o tom, že jsem líný a že se chci vrátit na noc domů.
Teď se natáčí spoustu filmů o
slavných osobnostech. Existuje nějaký muzikant, kterého by sis chtěl zahrát?
Jednu dobu se mluvilo o filmu o Jeffovi Buckley. Je to, myslím, opravdu zajímavý příběh, takže by to mohlo být dobré. A nebo něco o Beatles. Můj kamarád zrovna o nich napsal příběh, jak cestují časem, což zní zajímavě!
Na internetu
se objevuje spousta nesmyslů, takže jsem si říkal, že bych ti jich pár přečetl, a ty mi potvrdil, jestli je to pravda nebo ne …
Do toho.
První – ve spánku pískáš.
To ne, ale mumlám. Možná při tom i trochu pískám, ale odpověď je ne.
Nesnášíš skořici.
Tak to je pravda. Nesnáším její chuť, vůni, prostě všechno. Když přijedeš na letiště v LA, přímo naproti dveří je obchůdek, který nechutně voní skořicí. Takže takhle to vypadá, když přijedeš do Ameriky… a oni ji dávají do všeho. V Mexiku ji dokonce dávají do kafe! Chci tím říct, že to prostě není možné… její vůně, její chuť. Nesnáším ji opravdu hodně.
Dobře. Další otázka. Že prý musíš mít na snídani ovesnou kaši.
To je naprostá pravda. Řekněme, že z 40 dní mám kaši tak 33 dní. S medem a mlékem a velmi zřídka i s banánem nebo rozinkami nebo jablkem.
Ale bez skořice…
Ne, žádná skočice. Ale v Americe ji tam dávají! Oni ji tam dávají i na toasty!
Tak to je spiknutí!
To teda je!
Udělal sis své vlastní loutky…
Cože? To se mi líbí – kde jsi to našel? (Přemýšlí.) Když jsem byl na dramatické škole, byl tam také jiný studijní obor, který končil bakalářem. Říkali jsme jim loutkaři, protože nebyli skuteční herci. Ale nikdy jsem si nevyrobil loutku! (Směje se.)
A nakonec – herci z Pána prstenů se společně sprchovali.
(Dlouhá provinilá pauza.) Pravda tak na půl. Když jsme se učili, jak se ovládá kánoe, Dom, Sean Bean, Eliah, Sean, Viggo, Orlando a John Rhys-Davis si šli společně sjet řeku. Potom jsme se my čtyři hobiti a Orlando spolu sprchovali.
Takže je to potvrzené.
A než se zeptáš – jsem největší!