Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Poté, co na plátně zazáří známé logo „Lord of the Rings“, začíná vlastní film záběrem na Caradhras, je slyšet dozvuky scény, kdy je Společenstvo uvězněno ve sněhu na svahu a Saruman se snaží je zavalit. Pak se náhle dostáváme hluboko do dolů v Morii a Gandalf (v jiném záběru než ve Společenstvu) zaklíná Balroga. Gandalf vykřikne: „Neprojdeš!“ a Balrog padá do hlubin dolu. Gandalfa, jak víme, stáhne s sebou.
Gandalf, jak padá, v pádu vytahuje Glamdring a vráží jeho čepel hluboko do Balrogova těla.
V rychlém sledu záběrů pak sledujeme proměnu Gandalfa Šedého v Gandalfa Bílého – ale ještě předtím vidíme několik záběrů jeho zápasu s Balrogem. Ten je poražen, ale to teď nevidíme přímo na plátně, dovíme se to až později, když o tom Gandalf vypráví Aragornovi, Legolasovi a Gimlimu. Úchvatný je záběr, jak Balrogův oheň zhasne navždy.
Prvních třicet minut uběhlo velice rychle, řekl bych, že v nich proběhla dobrá třetina děje knihy. Jsou tam naznačeny základy příběhu a situace jednotlivých postav, ve kterých jsme je opustili na konci prvního dílu.
Pak film sleduje jednotlivé členy Společenstva ve třech oddělených dějových liniích. Začíná tím, jak Frodo a Sam putují do Mordoru. Zahlédneme ohně za horami Mordoru. Froda tíží Prsten a Sam říká, že jediné místo, kam ve Středozemi nechce jít je zrovna to, kam jít musí.
Následuje pár sekvencí Aragorna, Legolase a Gimliho, pronásledujících hordu Skurut-hai, kteří zajali Smíška a Pipina. Spousta drobností je přesně jako v knize a během krátké doby uniknou hobiti ze zajetí … ale zase to není jednoznačně vidět. Skvělá filmová taktika dohadů a náznaků, která ty, kdo nečetli knihu, udrží v napětí.
Za soumraku se vracíme zpátky k Frodovi a Samovi, ti se teď musí vypořádat s Glumem. Glum se snaží ukrást Prsten, ale hobiti ho přemůžou a spoutají.
Když se Glum poprvé objevil, úplně mi to vyrazilo dech! NIC, co dosud počítače vytvořily pro scény s živými herci, ještě nevypadalo tak skvěle. Glum dokonale zapadá do pozadí, popředí, do všeho, co se ho týká. I ve scéně, kde živí Frodo a Sam buší do CGI Gluma, je všechno bezchybné. Zapomeňte na Yodu, Jar Jar Binkse nebo Dobbyho z Harryho Pottera, Glum absolutně vede. Něco nádherného.
V této fázi se taky seznámíme s králem Theodenem, Eomerem, Eowyn a slizkým Červivcem. Ti všichni se utkají v boji o moc, který končí vyhnáním Eomera. Král Theoden je evidentně pod vlivem nějakého Sarumanova kouzla. Gríma ho ovládá a podstrkuje mu všechna rozhodnutí.
Aragorn, Legolas, & Gimli jsou obklopeni skupinou rohanských jezdců a dovídají se, že hobiti, které hledají, jsou nejspíš v hromadě mrtvých skřetů, které jezdci pobili předchozí noci. Společenstvo se vzdává naděje na to, že hobity ještě uvidí, ale zatímco jezdci mizí v dálce, Aragorn se dává do práce. Sleduje stopu a domýšlí, co se minulou noc vlastně stalo. Ve flashbacích vidíme, jak se skřeti dohadovali o hobití maso a jak jim hobiti unikli. Z těchto scének se dostáváme s hobity do Fangornu a potkáváme Stromovouse. 
Takhle nemůžu pokračovat, nebo vám prozradím celý film, ale chtěl bych vypíchnout několik klíčových momentů filmu, které buďto vynikají, nebo jsou jinak než v knize.
Tisíc tváří Gluma
Klíčovou sekvencí, podle mě naprosto skvělou, byla rozpolcená osobnost Gluma. Ve filmu je scéna, ve které Frodo jako pán Prstenu donutí Gluma, aby ho poslouchal a vedl je k bráně Mordoru. Glum poslechne, ale když hobiti spí, zápasí sám se sebou. Glum, který představuje zlovolného démona, se dohaduje se Smeagolem (tím Glum byl kdysi dávno, než se ho zmocnil Prsten), který chce hobitům pomáhat.
Tato scéna skvěle objasňuje Glumovo nitro a taky to, co se dělo předtím, než ho začal Prsten ničit.
Love Story
Když jsem viděl trailer a další útržky ze Dvou věží, byl jsem, podobně jako spousta dalších, velice skeptický při zmínkách o milostném trojúhelníku mezi Aragornem, Arwen a Eowyn. Ale už jsem naprosto klidný. Celý milostný příběh se objevuje v náznacích, v prolínání událostí minulých, budoucích a současných. Náklonnost mezi Aragornem a Eowyn je patrná, ale nikdy se nedostane dál než k velmi opatrné dvornosti. A i tehdy Aragorn především myslí na Arwen, která (zřejmě v představách) opouští břehy Středozemě. Taky uvidíme Elronda, který se snaží přesvědčit Arwen k odchodu, protože jinak uvidí Aragorna umírat.
Když Elrond mluví k Arwen, objeví se zajímavý záběr Aragorna na smrtelné posteli.
Stromovous & Enti
Stormovous a enti jsou dalším příkladem kouzel, kterých jsou ve Weta Workshop schopní. Když Stromovouse uvidíte poprvé, pocítíte drsnou sílu a moc nejstaršího tvora ve Středozemi. Dalo by se čekat, že jako mluvící a chodící strom bude ve filmu působit trochu lacině. Naopak! Stromovous v temném lese Fangornu zůstává jakoby zahalen tajemstvím. Tak dokonale zapadá do lesa, že ho doopravdy vidíme jenom když se pohybuje nebo v detailních záběrech jeho očí a úst.
Co mi přišlo velice chytré, bylo to, že entí bitva v Železném pase je ve filmu postavena na konec filmu, souběžně s bitvou v Helmově žlebu tak, jak se skutečně odehrály. V knize je vylíčena úplně odděleně, protože kniha je postavená úplně jinak a jednotlivé dějové linie jsou jinak poskládané.
Faramirovo pokušení?
V knize jsem měl pocit, že Faramir byl daleko vyrovnanější, než Boromir, ale ve filmu je ve své podstatě stejný. Unavený válečník, který věří, že by Prsten pomohl jeho zemi vyhrát válku se Sauronem. V této víře setrvá až téměř do konce, ale pak najednou úplně obrátí a rozhodne se Froda a Sama propustit.
Tato jeho proměna mi přišla trochu divná, protože po celou dobu, co je držel v zajetí, odmítal Froda a Sama propustit a nakonec nasadil život, aby mohli jít. To mi přišlo příliš drastické.
Přízraky
V knize popisuje Tolkien scénu, kde se Společenstvo ukrývá před čímsi, nejspíš Prstenovým přízrakem, který letí na něčem velkém, černém a okřídleném a hledá Prsten. Ve filmu Přízraky létají na stvořeních podobných drakům, s dlouhým krkem, ocasem a ohromným rozpětím křídel. Vypadají velice hrozivě a vyzařují hrůzu Nazgulů. Myslím, že se to fanouškům knihy i filmu bude moc líbit.
Aragorn
Další velice důležitá sekvence, která se liší od knihy je scéna, ve které lidé z Rohanu prchají do úkrytu v Helmově žlebu a zaútočí na ně skřeti na vrrcích. Během této bitvy strhne Aragorn jednoho skřeta z vrrka a spolu s ním spadne ze skály! Všichni si myslí, že zahynul, ale po chvíli truchlení odjedou dál.
Aragorna pak vidíme plout tváří vzhůru po řece, vypadá jako v bezvědomí. Vzpomínka na Arwen ho probere a on se nakonec vrátí do Helmova žlebu. To mi připadalo trochu zbytečné, ale když se na to dívám zpátky, vlastně to zdůraznilo pouto mezi jednotlivými členy Společenstva a to, jak se jejich přátelství neustále prohlubuje. Legolas, Gimli, Eowyn, a král Theoden vypadali nad ztrátou Aragorna zničeně.
Gimli jako odlehčující prvek
Jako hobiti byli Smíšek a Pipin jaksi automaticky ti, kdo ve Společenstvu lámali napětí. Ve Dvou věžích tato role připadla Gimlimu. Počínaje popichováním s Legolasem a konče jeho poznámkami během boje se skuruty.
Má takový Gimli být? Degraduje ho to jako představitele trpaslíků a tím celou jeho rasu? Takové otázky mě napadaly, ale když jsem se nad tím zamyslel, dospěl jsem k závěru, že to tak je v pořádku. Gimli je ve filmu po většinu času. Hobiti v tomto filmu mají vážnější roli a jejich postavy jsou právem serióznější. Pokud to Gimlimu nezůstane i v Návratu krále, bude to v pořádku – uvidíme chrabrého trpaslíka z více pohledů, tak jako hobity.
Meziprolog
Ve Společenstvu se mi hrozně líbil prolog. Ve Dvou věžích  je něco jako prolog uprostřed filmu. Těsně před začátkem bitvy v Helmově žlebu vidíme rozhovor Paní Galadriel a Elronda. Galadriel dává Elrondovi rady a také mu objasňuje situaci, ve které jsou právě Saruman, Sauron, Ten, kdo nese Prsten a Středozem.
I když se to odehrává uprostřed filmu, vůbec to nenaruší tempo. Perfektně se to tam hodí a dokonale děj posouvá dopředu. Navíc to lidem, kteří neznají knihu nazpaměť objasní různé věci, které by je mohly mást.
Tato scéna má ještě další cíl. Dává smysl tomu, proč na pomoc obráncům Helmova žlebu přicházejí elfové vedení Haldirem a ne Hraničáři jako v knize.
Bitva v Helmově žlebu
Všichni už jsme slyšeli a viděli v traileru, že tato bitva je prostě velkolepá. Kdyby vám nikdo neřekl, že je tam něco CGI, nikdy by vás to ani nenapadlo! Je to všechno absolutně bezchybné. Po všech stránkách překrásné … i když jde o masakr.
Konec
Nečetl jsem ještě Návrat krále, vím jak končí kniha Dvě věže a měl jsem představu o tom, jak skončí film Dvě věže. Vzato kolem a kolem, celý závěr byl trochu matoucí, ale nakonec dával smysl. Má tři části, které uzavírají příběhy každé ze tří skupin hrdinů.
Frodo, Sam, & Glum se dostávají do Gondoru, kde skřeti už obléhají město. Po dřív zmíněné proměně je Faramir propustí. Ještě než odejdou Frodo pod vlivem Prstenu vyšplhá na vrcholek jakési stavby a tam se okřídlený Přízrak pokusí vzít mu Prsten. Gondorští lučištníci mu sestřelí nosiče a Sam stáhne Froda dolů.
Vzhledem ke knize, a protože nevím, co se stane v Návratu krále, je tato scéna podivná. Ale čistě z pohledu filmového diváka to zapadá. Přidává to jakési vyvrcholení Frodovu příběhu.
Pipin a Smíšek: Stromovous je vezme s sebou na jižní okraj Fangornu a tam najdou pokácené stromy. Stromovouse to rozzlobí, svolá enty a vyhlásí válku Železnému pasu, kde zůstal jenom Saruman a pár skřetů. Enti zaplaví Železný pas a to je všechno, co uvidíme. Prozatím …
Na závěr událostí v Železném pasu to bylo ohromné, i když tam chyběly některé scény,  které jsou v knize, jako například Gandalfovo ponížení Sarumana, ale tyto věci určitě budou ve třetím filmu.
Do Helmova žlebu přichází ráno a lidé Rohanu, elfové a členové společenstva celou noc bránili vnitřní hradbu. Skuruti přesto pronikají. Ve chvíli úsvitu se objevuje Gandalf Bílý se dvěma tisíci rohanských válečníků a pomohou skřety zničit. Později vidíme Aragorna a krále Theodena rozmlouvat o tom, že bitva sice skončila, ale válka o Středozem teprve začala.
Jediné, co se mi na této sekvenci nelíbilo je to, že potom, co se objevil Gandalf a jeho bojovníci, byl konec příliš rychlý, i když skřetů zbývalo pořád spousta. Chápu, že bitvy už bylo dost, ale bylo to prostě moc rychlé.
Úplně poslední sekvence, která nás k závěrečným titulkům přivádí ve velice pochmurné náladě, sleduje Froda, Sama a Gluma, jak se plahočí k Mordoru. Když se dostali zase do divočiny, propadá Glum souboji svých dvou osobností. Dohaduje se sám se sebou, jestli má hobity zabít a vzít si Prsten. Smeagol je proti, ale Glum to chce. Nakonec Glum vítězí a rozhoduje se zabít.
Film končí ve velice nejisté situaci, což mi připadá geniální. Glum naznačuje, že je nezabije sám a nechá to na „ní“. Tyto odkazy uklidňují čtenáře knihy a dávají naději na dramatický úvod třetího filmu. Prostě geniální.
Jak už jsem řekl, Věže končí podobně jako Společenstvo. Hrdinové jsou znovu v nepříjemné situaci. Ten, kdo nese Prsten a jeho průvodce stojí sami před úkolem zničit Prsten. A osud Středozemě je nejistý.
Tak to přesně odpovídá knize. Ale když si položíme otázku, jestli by Dvě věže obstály jako samostatný film, odpověď by zněla spíš NE. Fakt, že jste vrženi doprostřed děje mezi spoustu postav, které neznáte a se kterými nedostanete šanci se blíž seznámit na začátku, může někoho, kdo o Pánu prstenů nikdy neslyšel, pořádně zmást.
Celkové dojmy
Dvě věže jsou fantastický film. Uchvátí každého fanouška knihy i prvního filmu. Ve srovnání s jinými „prostředními filmy“ slavných trilogií, např. Impérium vrací úder, perfektně obstojí a to je co říct, protože Impérium je mnohými považováno za nejlepší ze všech Hvězdných válek. Stejně jako Impérium, nemají Věže pořádný začátek ani konec, ale věnují mnohem víc prostoru postavám z prvního dílu. Dvě věže mají velice temnou atmosféru. Není tu moc naděje a ke konci všechno upadá do ještě většího zoufalství. I obraz je temný a pochmurný. Proti překrásným zeleným a modrým tónům Společenstva jsou tu snad všechny „mrtvé“ barvy světa.
Herecké výkony jsou skutečně brilantní. Nenajdete chybičku, ani u CGI postav. Ani jedinkrát mě nenapadlo něco jako ‚ten člověk se tam nehodí‘.
Čeká nás dokonalý klenot. Po druhém filmu trilogie je evidentní, že zanedlouho dostaneme jeden z nejkrásnějších příběhů v nejkrásnější filmové podobě, v jakou jsme mohli vůbec doufat. Tento film se vskutku vyrovná knize, která jej inspirovala.
 
Jak bude pokračovat Frodova pouť, to se dozvíme již velice brzy.
Pokračování výborného filmu Pán Prstenů, tentokrát s podtitulem Dvě věže (TTT - jako The Two Towers) se kvapem blíží. Následující článek přináší zhodnocení nejnovějšího traileru a pár dalších zajímavých informací.
Předpokládám, že většina čtenářů KnightWEBu první film již zhlédla, a proto se nebudu zabývat vyprávěním jeho děje. Jenom připomenu, že jsme naše hrdiny opustili ve chvíli, kdy je Společenstvo rozbito: Frodo Pytlík společně se svým věrným přítelem a sluhou Samem Křepelkou opouštějí své přátele a vydávají se „na vlastní pěst“ do Mordoru, zatímco se hraničář Aragorn s elfem Legolasem a trpaslíkem Gimlim snaží dohonit bandu Skurut-hai a vysvobodit hobity Smíška a Pipina.
Druhý díl trilogie je ve skutečnosti jen „pouhým mostem“ mezi Společenstvem Prstenu a Návratem krále. Příběh se bude odehrávat ve dvou dějových liniích (viz. Hvězdné války). Pro některé fanoušky knižní předlohy nebude nejspíš jednoduché přijmout některé dějové změny, kterých zde bude s největší pravděpodobností více než v díle prvním. Tímto bych chtěl na vás apelovat: Nezavrhujte film jen kvůli odlišnostem od knihy! Film i kniha jsou dvě věci zcela odlišné a pochybuji, že by vás bavilo se dívat na přesný a podrobný přepis.
Přejděme však k traileru. Po prvním zhlédnutí jsem téměř nenalézal slov. Prostě nádhera. Rozhodně je lepší než předchozí dvě verze. Můžeme zde spatřit spoustu zajímavých útržků a je možná až zarážející, co všechno se tvůrci rozhodli ukázat. Trailer už se nezabývá jen velkolepou bitvou v Helmově Žlebu, jak tomu bylo u jeho předchůdců, ale snaží se dychtivým fanouškům přinést i leccos nového. Lákadlem je scéna výbuchu jedné ze zdí. Jen tak na okraj: bitva o Helmův Žleb bude zřejmě nejmohutnější akce v dějinách dosavadní filmové kinematografie.
Zajímavá je i zpráva o tom, že uvidíme, jak pokračoval souboj Gandalfa s Balrogem. Sice v přehnaně rychlém sledu (což je samozřejmě věc účelná), ale přece! Byla by veliká škoda, kdybychom nebyli svědky čarodějova vítězství a jeho přeměny v Gandalfa Bílého. Ochuzeni nebudeme rovněž i jeho setkání s Aragornem, Gimlim a Legolasem ve Fangornu a ke slovu se také dostane rozmluva s rohanským králem Theodénem, jemuž Gandalf vysvětlí, že jedinou volbou je bitva. Tento rozhovor je ve video-ukázce prostříhán se záběry Sarumanovy armády, kterou slovo „početná“ nevystihuje ani zdaleka.
Velice dobře vypadají i tolik očekávané scény s Glumem. Spatříme ho v souboji s Frodem a Samem. Můj názor je, že Glum se fakt povedl. Jeho vychrtlá, zbídačená postava je vypracována do nejmenších detailů.
Shrnutí některých důležitých či zajímavých informací o Dvou věžích:

Odula je posunuta až do Návratu krále. POZOR: Toto je chytrý, respektive logický tah: Frodo byl uštknut Odulou až v době, kdy se v Minas Tirith bojovalo, a tedy v Návratu krále.

Se Sarumanem to vypadá bledě. Je zde možnost, že se „napíchne“ na ozubené kolo pod Orthankem. Tato informace je zatím pouhá spekulace, neboť se mluví o tom, že by mohlo být natočeno více verzí jeho smrti. Faktem zůstává, že nezemře při Vymetení Kraje. Jak to tedy bude? Ví to snad někdo?

Finální sestřih filmu má údajně „jen“ 163 minut.

Do Helmova Žlebu je vysláno elfí „komando“ pod vedením Haldira z Lórienu. Objevila se zpráva o tom, že při výbuchu hradby se „obětují“ pro Středozem.

Stále není jasné, zda Aragorn dostane Andúril (znovuzkutý Narsil, meč, kterým Isildur uťal Sauronovi prst, na němž byl prsten). Že by ho doneslo Lórienské komando? Inu, již brzy budou tyto otázky zodpovězeny.
Pán prstenů: Dvě věže
Typ filmu:
Fantasy
Země a rok: USA/Nový Zéland 2002
Režie: Peter Jackson
Scénář: Fran Walsh, Philippa Boyens, Peter Jackson
Hrají:: Elijah Wood, Ian McKellen, Christopher Lee, Liv Tyler, Cate Blanchet, Sean Astin, Vigo Mortensen a další...
Premiéra:
Leden 2003